Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Alleged Chinese Currency manipulation: the case of Yuan in relation to the USD from 2005 to 2020
Belon, Sander ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Macháček, Vít (oponent)
Manipulace s měnou je stále častěji nechvalně známým studovaným tématem, zejména od obvinění USA z manipulace s čínskou měnou v létě 2019. Taková obvinění vyvolávají otázku, do jaké míry lze čínský kurz RMB považovat za chybně nastavený. Tento článek se snaží identifikovat důvody obvinění z manip- ulace s měnou na základě použití Behaviorálního modelu rovnovážného směn- ného kurzu (BEER), aby poukázal na možnou misalignment. Jsou použity roční údaje z let 1980 až 2019, pro které je tento práce bude klást důraz na období 2005 až 2019. Použitý Johansenův kointegrační test a vektorový model korekce chyb (VECM) naznačují, že se konzistentní podhodnocení směnného kurzu RMB od roku 1980 do roku 2019. Takové podhodnocení se pohybuje v rozmezí od -4,623% do -2,016% s průměrným podhodnocením od roku 2005 do roku 2019 ve výši -2,464%. Klasifikace JEL F12, F21, F23, H25, H71, H87 Klíèová slova Behavioural Equilibrium Exchange Rate, Currency Manipulation, Vector Error Correction Model, China, Renminbi Název práce Údajné čínské měnové manipulace: případ vztahu Yuanu k USD v období 2005-2020 E-mail autora sander@belon.be E-mail vedoucího prácevilem.semerak@fsv.cuni.cz
China's Equilibrium Exchange Rate
Hanousek, Milan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Kruchynenko, Ihor (oponent)
Předmětem této práce je odhad rovnovážného měnového kurzu čínské měny a stanovení, jak moc se současný měnový kurz od této rovnováhy odchyluje. Čínská měna byla během centrálně plánovaného období značně nadhodnocená, nicméně ekonomické reformy ji přiblížily k rovnovážné hodnotě. V současnosti se předpokládá, že je naopak významně podhodnocena. K odhadu ekvilib- ria se používá model fundamentálního rovnovážného měnového kurzu (FEER). Pomocí tohoto konceptu lze zjistit nadhodnocení a podhodnocení současného reálného efektivního měnového kurzu. Základní požadavky pro výpočet FEER jsou odhady rovnic pro zahraniční obchod, stanovení potenciálního výstupu pro Čínu a její hlavní obchodní partnery a posouzení udržitelných kapitálových toků. Obchodní rovnice se odhadují pomocí Engle-Grangerova dvoustupňového odhadu a pomocí Johansenovy metody. Modifikovaná verze obchodních rovnic se odhaduje metodou nejmenších čtverců. Použitý dataset obsahuje roční po- zorování v období od roku 1981 do roku 2010. 1
China's Equilibrium Exchange Rate
Hanousek, Milan ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Kruchynenko, Ihor (oponent)
Předmětem této práce je odhad rovnovážného měnového kurzu čínské měny a stanovení, jak moc se současný měnový kurz od této rovnováhy odchyluje. Čínská měna byla během centrálně plánovaného období značně nadhodnocená, nicméně ekonomické reformy ji přiblížily k rovnovážné hodnotě. V současnosti se předpokládá, že je naopak významně podhodnocena. K odhadu ekvilib- ria se používá model fundamentálního rovnovážného měnového kurzu (FEER). Pomocí tohoto konceptu lze zjistit nadhodnocení a podhodnocení současného reálného efektivního měnového kurzu. Základní požadavky pro výpočet FEER jsou odhady rovnic pro zahraniční obchod, stanovení potenciálního výstupu pro Čínu a její hlavní obchodní partnery a posouzení udržitelných kapitálových toků. Obchodní rovnice se odhadují pomocí Engle-Grangerova dvoustupňového odhadu a pomocí Johansenovy metody. Modifikovaná verze obchodních rovnic se odhaduje metodou nejmenších čtverců. Použitý dataset obsahuje roční po- zorování v období od roku 1981 do roku 2010. 1
Analýza vybraných aspektů a rizik finančního a měnového systému ČLR v období 1995 – 2015
Veitz, Lukáš ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Pekárek, Štěpán (oponent)
Tato práce analyzuje vývoj finančního systému Čínské lidové republiky v letech 1995 - 2015. Práce je řešena v rámci pokračujícího procesu liberalizace čínské ekonomiky. Cílem práce je zanalyzovat vybrané aspekty čínského finančního a měnového systému a poukázat na jeho možná rizika. Pro dosažení cíle byla jako metoda zvolena analýza, zejména systémová a odvětvová analýza. Práce dospívá k závěrům, že jedním z hlavních rizik liberalizace finančního sektoru je zejména rostoucí výše úvěrů v čínské ekonomice, se kterou souvisí i zvyšující se tempo nekvalitních úvěrů. Dalším rizikem je struktura investorů kapitálového trhu. Na základě zjištěných údajů z oblasti bankovnictví, se jeví největším rizikem nárůst stínového bankovnictví jako formy alternativního financování. Práce shledává důležitým též dokončení procesu liberalizace kapitálového účtu a úrokové míry. Hlavní přínos práce, mimo analýzu vývoje čínského finančního sektoru, tkví v porovnání jednotlivých názorů a předpovědí týkajících se čínské ekonomiky.
Kurzová politika Čínské lidové banky pod tlakem internacionalizace jüanu
Randl, Tomáš ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Čínská ekonomika se dostala na hranici svých proexportních možností a dochází k transformačnímu procesu v nový ekonomický model, založený na domácí spotřebě a sektoru služeb. Pod tlakem zahraničních subjektů vyžadujících internacionalizaci jüanu, v podobě zavedení režimu volně plovoucího kurzu, se Čína musí vypořádat s řadou problémů, vyplývajících z procesu transformace ekonomiky. Tato práce zkoumá možná řešení vzniklých problémů z pohledu kurzové politiky Čínské lidové banky.
Jüan světovou měnou
Král, Martin ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Cílem práce je zodpovědět otázku, zda má čínská měna jüan předpoklady k tomu, aby se zařadila po bok již využívaných rezervních měn, a zda budou čínské orgány schopny zajistit nutné změny pro plynulý přechod na nový měnový režim. Čína už tímto směrem učinila řadu kroků a na základě jejich analýzy bude otázka zodpovězena. V první části jsou shrnuty obecné poznatky ohledně světové měny, jejích funkcí, vlastností a jejího postavení ve světové ekonomice, s uvedením výhod i nevýhod vyplývajících pro stát emitující světovou měnu, dále jsou uvedeny faktory, které jsou nutnými předpoklady pro internacionalizaci měny. Druhá část se věnuje čínské měně a faktorům, jako jsou velikost a otevřenost čínské ekonomiky, analýza čínského finančního trhu, kurzový systém a směnitelnost jüanu, které ovlivňují mezinárodní postavení měny. Závěr práce zhodnocuje vyhlídky jüanu na statut světové rezervní měny.
Čínský duální měnový kurz
Kotoun, Karel ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Erbenová, Monika (oponent)
Účelem této práce je poodhalit zákonitosti spjaté s čínským monetárním systémem, jehož složitost je velkým problémem pro české podnikatele, ale zároveň i pro české turisty. Jedná se o velmi rigidní systém za silné přítomnosti čínské vlády, která používá měnový kurz jako jeden z hlavních nástrojů pro dosažení svých makroekonomických cílů, a to i přes obrovskou nákladnost. Proto se v této práci zabývám podstatou tohoto systému vycházejícího z monetárně-archetypálních zkušeností čínského lidu. První část je zaměřena na historii čínských měn a měrných systémů. Druhá část je zaměřena na důkladné porozumění čínskému měnovému systému a na projekce vývoje postavení Renminbi na světové měnové scéně. Zároveň se ve druhé části věnuji také výstupům mé dotazníkové ankety distribuované českým podnikatelům obchodujícím s čínskou stranou. Třetí část této práce je věnována tvorbě alternativního měnového modelu na bázi kombinace systému RMB a systému SDR s potenciální možností aplikace na Evropskou unii. K výběru tohoto tématu mě motivovala nesmírně zajímavá monetární historie Číny a čínských měnových systémů, zároveň s mou inklinací k čínské kultuře, díky studiu mandarínštiny.
Vybrané aspekty vlivu Číny na světovou ekonomiku
Švejnohová, Tereza ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Zapletal, Petr (oponent)
S růstem čínské ekonomiky a jejího zapojení do mezinárodního obchodu roste i její vliv na světovou ekonomiku jako celek. Při dosavadním tempu růstu by Čína dokonce měla potenciál stát se v budoucnu absolutní světovou velmocí. Cílem práce je popsat a vyhodnotit způsob a rozsah vlivu chování Číny v mezinárodním obchodě, čínské energetiky a podhodnoceného měnového kurzu čínského jüanu na světovou ekonomiku. Světová ekonomika obsahuje různé ekonomické subjekty, na každý takový subjekt dopadají jiné důsledky čínského vlivu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.